Opravy obecních bytů zaplatí soukromí vlastníci

Finanční prostředky ze zvýšení daně z nemovitosti by dle sdělení radnice Prahy 3 měly být využity na opravy obecních bytů.

V říjnových radničních novinách Prahy 3 mě zaujal konec článku s výhrůžným nadpisem „Čas nízké daně z nemovitosti končí“ komentující její 100% zvýšení. 

„Radnice Prahy 3 očekává, že zvýšení této daně přinese v příštím roce do pokladny MČ P3 asi 37 mil korun navíc. Podstatná část bude investována do oprav obecních bytů, které jsou v současné době neobyvatelné. „

Majetkové daně jsou nástrojem těch systému států a správ, kde jsou ostatní daně (z příjmů atd.) nízké nebo těžko vymahatelné.  V ČR je však míra zdanění (včetně práce, DPH atd.) nemalá, míra zdanění nových soukromých bytových nemovitostí pak extrémní.

Ano – daň z nemovitosti není ani po skokovém, dvojnásobném zvýšení pro majitele nemovitostí na Praze 3 ani likvidační a ani jej zatím neochudí. Nutno zdůraznit – zatím.

Jistě by extrémní zvýšení této daně byli tito poplatníci schopni lépe akceptovat, kdyby se dozvěděli, že bude použita na Praze 3 např. na zlepšení infrastruktury, revitalizace veřejného prostoru, parků, dětských hřišť, sportovišť atd. Pohledem na žižkovskou ulici však vidím, že během posledních 30 let se na ní znovuobjevila pražská mozaika jen na 30 metrech chodníku, kde to naše firma sama uhradila před více než 20 lety, zbytek je slepenec všech druhů povrchů po nekoordinovaných zásazích všech správců sítí.

Místo toho nám MČ P3 (nutno poděkovat, že tak činí otevřeně a nezakrytě) sděluje: nejsme schopni se postarat ani o tu malou část bytového fondu, kterou jsme nerozprodali (čti nerozdali) svým šťastnějším voličům.  I těm voličům, kteří by to mohli bez problémů uhradit, účtujeme nájemné podstatně nižší, než je místně a časově obvyklé. A to i přesto, že z obecních bytů neplatíme, na rozdíl od vás – soukromých vlastníků - žádné daně a můžeme, na rozdíl od ostatních subjektů, čerpat na jejich obnovu nemalé dotace z různých zdrojů. I letos rozprodáváme stovky obecních bytů a slibovali jsme, že z jejich prodeje opravíme ty, které si MČ ponechá.  Místo toho, abychom opravy našeho bytového fondu prováděli z výnosů jeho pronájmu, čekáme na vaše daně.  Proto vy - ostatní majitelé nemovitostí na Praze 3 – budete stále více adresně přispívat zejména na naše pokusy o obnovu bytového fondu. Prozatímním výsledkem je, že řada těchto obecních bytů je nyní neobyvatelná a jejich výnos je tedy nulový.

O některých takových pokusech si občas přečteme i v Radničních listech. Nákladem několika set tisíc korun čerstvě opravený byt je vzápětí pronajat (a nájem přes nedoporučení bytové komise dále prodlužován) nájemníkům, kteří nejenže nic neuhradili, ale navíc znepříjemnili dlouhodobě život všem sousedům a po experimentu byl byt opět před generální opravou. Na Praze 1 kontrola zjistila, že v 60% bytů určených pro zdravotně postižené bydlí nájemníci, kteří žádné takové postižení nemají, či že na opravu bytu o 35 m2 se uhradilo čtyřnásobně více dlažby. Není to specifické jen pro Žižkov či českou kotlinu. Ve Vídni vám vysvětlí, že je vlastně dobře, když dotovaný sociální byt užívá poslanec rakouského parlamentu (se základním platem 10.000 Euro měsíčně) – protože „to je ten žádoucí sociální mix“. U politiků francouzských je takové odhalení chápáno jako jejich obětování bydlet se svými voliči za zlomek tržní ceny při každých volbách.   

 Nutno připomenout, že prakticky všechen bytový fond obce obdržely na počátku 90. let zdarma, převodem z tzv. celospolečenského vlastnictví. Mimo poválečné výstavby tvořily tento dar domy postavené např. firmami, spolky, zaniklými družstvy apod. (které nespadaly do restitucí), domy těch rodin obětí holocaustu, kde nebyl, kdo by restituoval ani po válce atd.  Obcím se přesto většinou nepodařilo udržet si podstatnou část takto lehce získaného majetku a nad využitím toho zbytku také panují oprávněné rozpaky.

V době údajné bytové krize tisíce magistrátních bytů zeje prázdnotou! I ty domy, kde by stačilo provést během 60 dnů jednoduché úpravy (nevyžadující roky čekání na stavební povolení), jsou raději ponechány svému osudu a projímány pro cvičení policejních zásahových jednotek v násilném vniknutí do bytu. Tím se jistě nestanou obyvatelnějšími.

A jak se dovídáme – neobyvatelnými byty disponuje i MČ Praha 3. Za 37 mil. jich lze opravit minimálně padesát. Přejme radnici, ať se jich napřesrok podaří opravit aspoň o třicet více ve srovnání s rokem 2019. Ovšem obava, že je takové financování oprav obecních bytů návykové, je plně na místě.